Papillon – štěně a pohyb, využití ve sportu kontra přetěžování štěňat Autor: Simona Kratochvílová Pokud se podíváme do historie plemene papillon, prodělalo zvláštní vývoj. Se svými dalšími loveckými bratranci španěly má společného pramálo, zato byl oblíbeným společníkem v šlechtických sídlech, po boku krásných dam, v salónech a ložnicích. Až v posledních desetiletích lidé objevili, že za přitažlivým zevnějškem se skrývá temperamentní srdce, mimořádná inteligence a ochota k práci a naprostá absence hysterie i agresivity. Prostě zvíře ideální na všechny sporty, kde si vystačí se svou výškou a které nevyžadují bojovnost – tedy agility, obedience i tanec se psem, ale vzácně uvidíte i papillona běžícího coursing či canicross nebo chytajícího frisbee. Jeho skvělá povaha však někdy dokáže zastřít fakt, jak malý a křehký pejsek to je – s tím je potřeba při pořízení štěněte počítat a podle toho s ním i nakládat. Přetěžování štěňat má negativní vliv na vývoj pohybového aparátu, může poškodit vazy a chrupavky a následky si pak pes ponese celý život.  První rok života prochází pohybový aparát štěněte překotným vývojem a není dobré ho zatěžovat dříve, než bude vývoj ukončen. Ráda bych rozdělila pohybová rizika do tří hlavních bodů: Štěně a pohyb:  Přinesete si štěně domů a samozřejmě chcete, aby s vámi štěně sdílelo všechny vaše aktivity. Je to ideální a díky tomu budete mít štěně velmi dobře socializované. Ale má to háček: Uvědomte si, že máte takové psí miminko, které doteď leželo s mámou v pelíšku a batolilo se po zahradě.  Na např. rodinný výlet není absolutně připravené a vy mu můžete nechtě ublížit. Takže řešením je pořídit si tašku (třeba pod rameno), do které ho kdykoliv dáte, ono bude vyhlížet a všechno s Vámi zažije. Větší část výletu se ponese a pak ho zase chvíli necháte běžet. Poběží maximálně desítky, později stovky metrů, a i tam byste měli respektovat jeho tempo. Situace se změní, když už štěně přestane být „chlupatá kulička“, vyrostou mu nohy a dosáhne kohoutkové výšky alespoň 20 cm. Potom už nemusíte být tak ostražití, ale vždy respektujte jeho únavu a řiďte se zdravým rozumem. Kontakt s většími psy: Čím větší důraz klade poslední doba na socializaci štěňat, tím více jako houby po dešti rostou různé psí školičky. Odhlédnu od toho, že hromadným výcvikem to štěněti ztěžujete, protože ho nutíte cvičit mezi psy, kde by raději dělalo cokoliv jiného a berete mu tak radost ze cvičení místo abyste cvičili individuálně, s minimem vnějších podmětů a mohli si ho v klidu „připoutat na sebe“. Ale co považuji za ještě horší, je část, kdy se všechny štěňata pustí dohromady, aby si „pohráli“. 4-měsíční štěně papillona není totéž jako 4-měsíční štěně retrievera nebo border kolie, má zcela jinou váhu a pokud vám na papillona větší štěně třeba jen šlápne, může to mít velmi vážné zdravotní následky. Chraňte své štěně, nedejte si nic namluvit a pouštějte ho proběhnout vždy jen se psy stejné váhové kategorie! Samotná příprava na sport:  První rok života máte se svým čtyřnohým svěřencem spoustu práce – musíte psa vychovat i dobře socializovat, naučit základní povely poslušnosti, dostat ho do sportovní kondice, ale hlavně – potřebujete ho naučit, aby chtěl cvičit, aby s vámi rád spolupracoval, aby ho to s vámi zkrátka bavilo, aby se snažil pochopit, co po něm chcete, aby samostatně přemýšlel, aby měl z práce radost… A nemyslte se, to je spousta práce a „samo“ se to nestane. Naopak je do roka věku štěněte velmi nevhodné skákání, prudké obraty i velká fyzická námaha, velmi škodlivé jsou tedy sporty jako coursing, canicross, házené frisbbe nebo intenzivní pohyb po parkuru. To všechno počká až po roce! Ráda bych, abyste ten první rok nebrali jaké jakési „zdržování“, než budete moci dělat to „opravdové“ agility, ale naopak jako to nejdůležitější období, kdy do štěněte vložíte základy spolupráce s vámi – ty nejdůležitější principy, na kterých budete stavět celý život! Velký pomocníkem a praktickým návodem, co a jak to naučit do roka věku štěněte, by vám mohly být knížky mistryně světa v agility MVDr. Martiny Klimešové: Čtyřnohý kamarád aneb pozitivní motivace v praxi, Agility – moje cesta – pro mě asi to nejlepší, co bylo na toto téma napsáno. Najdete tam tolik informací a návodů k výcviku, že vám ten první rok ani nebude stačit… Po fyzických aktivitách dopřejte vždy psu dostatek odpočinku. V běžném životě je to snadné, to vás brzdí nedostatek času, ale dbejte na odpočinek psa i např. na dovolené. Kvalitní fyzická i psychická regenerace je podmínkou dobrých výkonů ve výcviku i pohody vašeho psa. A na závěr se na to podívejme ještě z jiného hlediska. Může se stát, že plánujete využití svého čtyřnohého sportovce v chovu. V tom případě neváhejte a splňte všechny náležitosti pro uchovnění co nejdříve. Možná příští prudká otočka na parkuru či nepovedený skok může poškodit kolení vazy vašeho parťáka a potom už verdikt ortopeda po vyšetření luxace patell nebude 0/0, ale horší. I skus psa se může změnit třeba následkem úrazu a bez zubů nebo s poškozeným skusem již psa uchovníte těžko. Navštivte proto ortopeda ihned ve 12 měsících a od stejného věku už můžete i na bonitaci. Neodkládejte to, mohlo by se to nevyplatit!