ROK 2020

Blíží se konec roku a tak každému, kdo se občas, nebo i pravidelně chodí dívat co je u nás nového, přeji, aby ten nastávající rok 2021 byl lepší a bohatější než ten letošní. Všechny ať Vás provází štěstí, láska, ale hlavně to nejdůležitější - ZDRAVÍ 

30.12. oslavila naše Rory své první narozeniny. Upekla jsem jí proto její první dort a věřím, že jí chutnal. Pustila se do něj hned při focení. Přeji naší umazlené holčičce hodně zdravíčka, pohody a výstavních úspěchů.

Tak jako každý rok, i letos jsme svátky vánoční oslavili v kruhu svých chlupatých kamarádů.

Když jsem tak přemýšlela o celém roku, co nás potkalo, musím se přiznat, že ač jsem si myslela, že to byl hrozný rok, konstatuji, že byl docela dobrý. Začal sice velice špatně a ani během celého roku se nám neštěstí nevyhýbalo, ale v součtu převýšil kladný pól.

Do naší smečky přibyly dvě fenečky. Lotty, ta se narodila u mne a Rory, tu jsem dovezla z Minsku. Hermínka sice měla úraz, ale i přesto byla úspěšně zbonitována a zařazena mezi chovné feny. Stačila si vychodit titul Slovenský Šampion štěňat a Šampion Montenegra. Bohužel víc nestihla.

Snad se po Novém roku otevřou hranice a dění v naší republice se uklidní a vrátí do starých kolejí.

Dnes jsem projížděla stránky na FB a objevila krásné fotky našeho Herkulese se svým kamarádem. Oba kloučci se mají moc dobře a je vidět, že jsou s láskou opečováváni. Moc děkuji Ivči za péči a lásku věnovanou Kulíškovi.

Ještě než napadne sníh, užívají si holky hry na honěnou. Malá Lotty je ďáblík, co se snaží všem vyškubat chlupy. Jen co se k nim dostane už jim vlaje na uších či ocase.

Pro informaci, jak pokračujeme s naším domkem a stěhováním, vkládám video, aby jste viděli jak to vypadá na zahradě. Ta už je hotová a jen na jaře zkulturníme a osejeme travičkou. Už se na to těším až budou naši papíci létat po svém pozemku.

Po odmlce, co způsobil můj pobyt v lázních Luhačovice, musím honem dopsat novinky, jenž u nás nastaly.

Jako první zmiňuji bonitaci naší Hermínky. Jely jsme do Kladna, za skvělou paní Boženou Ovesnou, která nám byla ochotná zbonitovat ještě před omezení pohybu. Hermínka se moc líbila a já byla ráda, že vše proběhlo dobře. Dostala krásný bonitační kod a je už i zaregistrovaná mezi chovnými fenami. Ještě nás čeká vyšetření patel a nějaké genetické testy. Na pap- PRA1 jí testovat nemusím, jelikož je po rodičích čistá.

Jako druhou velkou událostí byl dovoz papilloní holčičky z Minsku (Bělorusko) z Chs ROMANOVS ROSE.

Aurora si velice rychle zvykla na mojí smečku a zapadla mezi ně suprově. Je to malá sobolí kráska. Jsem moc ráda, že rozšířila chovný potenciál a věřím, že i štěňátka od ní budou ozdobou výstavních kruhů a ti největší mazlíci. Rory je hodně závislá na přítomnosti člověka a šíleně ráda se mazlí. Vyhledává jakoukoliv příležitost k dotekům. Je to prostě zlatíčko a lásečka.

Delší čas jsem zas nepsala novinky jenž mou CHS postihly. Hlavně jsem neměla schopné PC a musela si obstarat nové. Dohledat hesla byl u mne problém, ale zdárně jsem na to přišla, jak se opět dostat na své přihlašovací stránky.

 Jako novinku uvádím, že se bude naše CHS stěhovat z Horního Lidče do Valašských Klobouk. Koupili jsme pro naše milované papillonky domek se zahradou. Konečně nebudeme nikomu v bytovce vadit a naši pejsci většinu dne stráví na velké zahradě. Klidně si budou moci i zaštěkat. Jen to ještě budeme dávat trošku dopořádku. Věřím, že do jara už budeme v novém. Moc se na to těším.

.

Další zpráva bude horší, musím zmínit, že naše malá Hermínka si vyrazila zuby. Špičák zatím drží, ale dlouho to trvat nebude, než vypadne. Je totiž ulomený vysoko v dásni. Bohužel to jí vyřazuje z výstav, které se rozběhly, ale zas díky coronavirusu opět zastavily. Budu doufat, že to nebude mít na bonitaci vliv a Mínuška se zbonituje a zařadí mezi chovné fenky. Prošla i RTG plic, jater, sleziny a veškerých orgánů,jenž se mi od porodu nezdály. Pan doktor nás poslal na speciální vyšetření a tam se ukázalo, že je naprosto zdravá. Překontrolovala se úplně celá. Měla jsem velkou radost, že po této stránce je vše vpořádku.

Pro všechny zájemce o štěňátka :

Bohužel jsem v letošním roce přišla o své chovné fenečky (díky moc těžkým porodům) a tak štěníčky letos NEPLÁNUJI!! Nemám prozatím žádné chovné feny.

Plánuji nejprve zbonitovat moje mladinké holčičky a první krytí až podzim-zima 2021. Pokud budou v příštím roce povoleny výstavy bez omezení a já budu aspoň trošku schopná chodit. Děkuji za pochopení.

Hermínka-plán bonitace: prosinec 2020

Lotynka -plán bonitace: březen 2021

Po malé odmlce zas něco nového. Naše malá Lotty se mění v dospělého jedince. Prožívá v tyto dny své první hárání. Vikísek sice ještě o ní zájem nemá, je teprve na začátku, ale bude se muset hlídat. Je to přece jen ještě dítě. tímto by se měl u ní zastavit růst a jen by se měla pořádně dosvalit. Bude tak patřit mezi malé papillonky. Výškově je stejná jako Eliška. Váží 2301g.

 Když už byla malá na váze, proběhlo vážení i ostatních. Elli má 3200g, Ari 3800g, Viki 2700g a Mínka 2200g.

 Mám ze všech velkou radost. I ze starých holek. Daly se hold po paničce, na stáří jim též moooc chutná. Hlavně že jsou zdravé.

Víkend od 17.7.-19.7. jela naše Hermínka na výstavu do Nitry. Po všechny tři výstavní dny skončila na druhém místě. Věřím však, že si to náležitě užila a znovu si připomenula kouzlo výstavního kruhu.

Nádherný víkend prožila naše nejmladší. V sobotu byla nahlášená jako štěně s PP na výstavu - oříškiádu PETŘVALDSKÝ ČUMÁČEK. Hlásila jí Kačenka Helisová a já byla moc ráda, že se malá projde poprvé ve výstavním kruhu. Šlapala prý na jedničku a byla vzorná, což potvrdila i Kačenčina kamarádka. Holčinám se to líbilo a naší Lotýnce též. Vyhrála krásné druhé místo. Dostala úžasný pohár, dipolm a hodně dárků s granulemi. Ty jsme nechali Bruníčkovi, jelikož mojí smečce bych je nedávala. Krmíme jinými. Ještě jednou moc děkuji Kačence za předvedení a reklamu mojí CHS.

Dnes 22.6. s těžkým srdcem a se slzama v očích, musím všem zájemcům oznámit, že naše zlatíčko Arinečka, porodila o týden své potomky dřív. Bohužel ani jedno štěňátko nepřežilo. Bylo jich pět. Byli nádherní, bohužel života neschopní. Týden v mámině bříšku jim chyběl. Jsem nešťastná, když vidím jak Arinečka stále své děti hledá. Veterinář jí napíchal kapačku a dostala i prášky proti bolestem. Snad se holčička z toho brzy vzpamatuje. Držte jí všichni palce, aby to zvládla.

Tímto jsem přišla o další chovnou fenečku. Už jí krýt nikdy nebudu.

Týden utekl jako voda a naše maminka Arinka se začíná kulatět. Už je na ní pěkně poznat, že v ní rostou malí drobečci. Chodí zcela pomalu a funí jako ježek. Bříško jí dává zabrat. Srdíčka krásně tlučou, když je poslouchám stetoskopem. Zbožňuji rána, kdy se ke mě přitulí a nechá se jemně masírovat a šimrat na bříšku. Za další týden už budu nervozní. Blíží se to mílovými kroky. Tak snad se nic nevyvrbí a vše proběhne vpořádku. Držte nám všichni palce. Porodní asistentka je už též nachystána.

Po delším čase se u nás na obloze objevily mráčky. Spadlo sice jen pár kapek, ale i to stačilo, aby ti moji malí darebáčci na sebe nachytali snad všechnu špínu z ulice. Rozhodla jsem se proto, že všichni půjdou do vany. Působili tak nevinně, že mi to nedalo a honem jsem si je nafotila. No řekněte, mohli by jste se na ně zlobit? Já tedy ne.

Dnes 21.5. se u mne zastavila kamarádka. Na její návštěvu jsem se těšila několik let. Konečně jsem se dočkala a i má smečka byla nadšená. Bylo to nádherně strávené, pohodové odpoledne. Díky moc za návštěvu Jaruško!!! Jsi moje zlatíčko.

Návrat z nemocnice dne 20.5. a radostné vítání.

Konečně doma!!!

Kamarádka Milena Kotasová, mi udělala nádhernou upoutávku na našeho Vikíska. Za tu dobu, co jsem ležela v nemocnici na LDNce (17 dní), zvládla dokonce tři. Mě se moc líbili všechny a na tuto zeď se nejvíc hodí toto. Doufám, že i vám se bude líbit.

Dne 29.4. se mi konečně podařilo za pomoci Rosti, natočit video, kde naši ďáblíci zvoní na zvonek. Toto patří mezi triky a tak jsem moc ráda, že i malá Lotty vše zvládla. Měla velikou radost, jak jí to zvoní. Vůbec se nebála a vyhledávala tuto hru.

Naše malá Mínka (Hermínka Arinelle), dospěla. Konečně si prošla prvním háráním. Božátko nevědělo, co se s ní děje a byla z toho pěkně vyvedená z míry. Stala se v době hárání hodně mazlivou. Chvílemi bych řekla, že plačtivou. Ale nejvíc, kdo to oplakal, byl Vikísek. Po celou dobu musel být mimo její dosah. Přišel tak o večerní vycházky, neboť já mám záda jako v ohni a nemůžu se pořádně pohybovat. Rostík pak nezvládal venčit všechny psíky dohromady a tak se losovalo, kdo bude s Mínkou chodit na procházky. Většinou to vyhrála Arinečka, její máma. Ty dvě Rostin jakž takž ukočíroval. Pak šlapali ven Viki a Eliška. Pouze před dům, neboť Elli je po kastraci a tak musí být její pohyb též omezen. Ke všem těmto příhodám nám ke konci hárání Mínky, začala hárat i její máma Arinka. Tu jsem měla krýt v Praze, ale bohužel má neschopenka a nemoc v Praze, toto zhatila. Vikísek toho náležitě využil. Doufám, že z tohoto spojení vzejdou opět tak krásné štěňátka, jako minulý rok. Jen doufám, že už bez problémů. Tentokrát můj nepojede do lázní a Arinka bude ve větší psychické pohodě. Budu se o to hodně snažit. Jen aby ještě zůstala březí.

.

Velikonoční neděli dostal konečně dort náš Vikísek. Měl ho slíbený od narozenin (30.3.) a nějak jsem nestíhala mu ho udělat. Bílá sobota byla tím nejvhodnějším dnem. Konečně se dočkal a mohl se i se zbytkem smečky o něj rozdělit. Moc jim chutnal. My s Rosťou jsme si jen přidali ovoce a zaléli to troškou rumu. Byl prostě skvělý!!

Velikonoce jsou tady a tak jako všichni, i my, je musíme trávit doma, bez přátel, rodiny. Nevadí nám to.  Vždy si zábavu najdeme. Všechny moje štěňátka, když odcházeli do nových rodin, měli svoje prodávající fotky, tak ani malá Lotty nebude bez nich. Pojala jsem je ve stylu velikonoc a snad se i vám budou líbit. Proto všem, kteří navštěvují pravidelně mé stránky, ale i těm, co nahlédli jen nyní, přejeme VESELÉ, POKOJNÉ a hlavně ve ZDRAVÍ strávené SVÁTKY JARA.

1.4. jsem jela s naší malou Lotynkou na druhé očkování.Je to sice prcek, jak říká pan doktor, ale s ďáblíkem v těle. Při píchanci se tentokrát ani neohnala a než zjistila co se vlastně stalo, už byla v ordinaci jako doma. Běhala a tak jsem měla možnost si jí zvážit. Má už krásných 1200g. Pár gramečků jí chybí, ale to už dožene hravě.

 Večer jsem pak byla informována o tom, že náš Viki si v klubu KCHČaP na Slovensku vybojoval potřetí za ssebou titul TOP PAPILLON 2019!! Jsem na kloučka moc pyšná. Byl to nádherný dárek k jeho čtvrtým narozeninám. Ty budeme oslavovat o víkendu. Prozatím je Viki v klídku.

23.3. Lotty už pomalounku začíná objevovat i psí hry. Zvolila jsem pro ní ten nejlepší hlavolam, který odkoukala od starších. Je to krmící koule. Psík musí tak dlouho kutálet, až z něj vypadne pamlsek. Je to skvělá zábava pro mlsouny a rozvíjí u štěňat logické myšlení.

11.3. jsem vzala naší Charlott na první očkování a s tím spojené čipování.

 Pan doktor byl překvapený, jak je malinká a hned musela na váhu. Vážila krásných 870g a tak se hned naočkovala první serií. Plakala, ale hlavně se víc vztekala. Hodně jí vadilo, že jsem jí násilím držela v náručí, když ona chtěla běhat po ordinaci a poznávat neznámé prostředí. Na čipování reagovala už jen mírným zavrčením.

Doma pak chvilku poběhala, ale když už se unavila, zalezla si do pelíšku a spinkala. Byl to pro ní hodně náročný den. Prospinkala celé odpoledne. Bylo na ní vidět, že jí to unavilo.

MDŽ jsem strávila s našimi chlupatci doma. Užívala jsem si volna a toho, že Rostin byl v práci a já tak měla den jen pro sebe. A psíky.

Zašli jsme si 2x na dlouhou,dvouhodinovou procházku a jinak jsme den prolenošili. Malá Lotty dostala poprvé oboječek a moc se jí to nezamlouvalo. Jen se škrábala a kňourala. Ještě že Mínka je vždy připravená ke hře a tak i Lotynečku strhla. Ta na  chvíli zapomněla, že něco má na krčku. Pak obě dvě zalezly do pelíšku, kde spokojeně usnuly. Byl to skvělý, sváteční den.

Naší malou Lotty už od pátého týdne pomaloučku přikrmuji. Nyní, 19.2. v šestém týdnu už baští naplno. Ráda má masíčko a mámino mlíčko. To jí ještě stále moooc chutná. Začíná i běhat po celém bytě. Vyhledává však naši přítomnost a tak je jejím nejmilejším místečkem odpočívání na našich nohách. Je to ňunínek.

Lotty už má pět týdnů a tak nastal čas pro druhé odčervení. Malou jsem si nachystala na postel a okamžitě u ní byla naše zvědavá Mínka. Holky se začínají poznávat a oťukávat. Charlotka sice ještě není tak jistá na nožkách, ale začíná se hodně zajímat o hračky a veškeré dění v domácnosti. Hodně jí upoutal i vysavač. Na ten vrčela a dokonce se snažila i štěknout. Moc jsme se nasmáli a ostatní ze smečky byli okamžitě u Lotty.

Dnes, 28.1. jsem měla dopoledne trošku času a tak jak jsem vážila malou, hned jsem si jí i nafotila. Obě očka už jsou otevřená a já tak mám možnost vám jí ukázat v celé kráse. Holčička už je kulaťoučká jako soudeček. Moc pěkně papá a je moc hodná. Máma si jí hlídá a nikoho k ní nepustí.

Jelikož jsem si jela odpoledne dne 27.1. do Havířova pro Vikíska, tak na zpáteční cestě jsem se zastavila u kamarádky Karin. Vezla jsem jí nějaké věci do aukce, která probíhala na podporu p. Biluše, jenž se stará o neumístnitelné psy. Nikdy neodmítne pomoc starým, opuštěným a nemocným pejskům. I já jsem si odvezla nějaké drobnosti. Budou se mi hodit pro mou vnučku. Mám za ně velkou radost a i pocit, že jsem mohla přispět na dobrou věc. Paní Biluše, si myslím, takovou to pomoc zaslouží.

 U Karin se mi dostalo toho největšího přivítání. Její psí smečka je prostě neskutečná. Všichni se mi tlačili na klín a nejvíc babička Cherynka-kolie. Byl to krásně strávený čas ve společnosti úžasných phalénů a kolií. Díky za to, Karin!! Byl to pro mne balzám na unavenou dušičku.

Nemohla jsem odolat a tak vkládám fotku, jenž jsem našla na FB. Je to bráška naší malé Hermínky- Herkules. Stále musím obdivovat, jak nádherně se nasrsťuje a vybarvuje. Pro porovnání dávám i aktuální fotku Hermínky (druhá fotka).

Dnes 21.1. s klidným svědomím můžu napsat, že Eliška začala znova baštit bez problémů. Dnes se pořádně nacpala. Mám velikou radost, že je konečně vše vpořádku. Lotynka baští s chutí. Tak snad i já  se dám dohromady. Těchto 14 dní mi dal dost zabrat. Ještě stále se třepu a mám černé myšlenky.

U mámy je nejlépe...a i dobře chutná...

Lotty se má k světu, ale Eliška mi stále dělá vrásky. Ještě se nerozjedla a začínám jí krmit jako posvícenskou husu. Jinak to prostě nejde.

Malá Lotynka začala docela pěkně přibývat. Zato její máma mě úplně děsí. Stále se mi nepodařilo jí rozjíst. Nebaští a je pouze na pastě Calu-pet a homeopatikách. Je mi hrozně, když vidím, že nejí. Měla by se cpát až k prasknutí a ona jen bez zájmu leží. Vidím na ní, že má bolesti, ale nedokážu jí pomoci. Veterinář mi též nic dát nemůže, dokud kojí a stará se o malou, má svázané ruce.

Konečně jsem se dostala i k focení. Malá má jeden den a tak ať aspoň vidíte, jak vypadá. Zatím odhaduji, že to bude tricolora. Ale uvidím, co se z ní vyklube.

Po delší době naše Eliška konečně přivedla na svět své potomky. Bohužel, byla jsem na odpolední a než jsem stačila přijet domů, už rodila. Byl to dlouhý a bolestný porod, pro nás obě.

Rodila 56. den a to bylo pro ní brzy. Předchozí vrhy měla vždy mezi 58.-59. dnem. O půl jedné v noci,dne 8.1. tak vyšla na svět první holčička. Bohužel se mi jí nepodařilo rozdýchat. Byla příliš dlouho v porodních cestách. Její váha byla 105g. Vyčerpaná Eliška si pak dala s druhou holčičkou na čas. Tu přivedla na svět ve 4 hodiny ráno. Ale ani ta ještě nemá vyhraný svůj boj o život. Nesaje a tak jsem nastoupila bitvu o žití. Bylo by jí moc škoda. Je totiž nádherná, i její sestřička byla. Porodní váha je 101g, tak snad se malá udrží. Držte nám proto všichni palce, abychom tento boj vyhráli. Fotky dodám později, už nemám sil,