Když odcházel Fénix, měla jsem pocit, že na mě spadne celý svět. Miláček byl tak moc hodný a vůbec se mu od nás nechtělo. Dalo mi hodně přemáhání, abych malého vložila do ruk dívčině, jenž si pro něj přijela rychlíkem z hlavního města. Ač je Slovenka, pracuje v Praze a tak si myslím, že bude malý Fénix dost cestovat mezi oběma zeměmi. Věřím, že její náruč je ta pravá pro pohodáře. I zde čekám každým dnem na nové fotky malého. Ráda budu psát i jeho příběh a životní události.
Fénix už se zabydlil v Praze na jedničku. Roste z něj lumpík. Věřím však, že majitelka ho dá do latě a tak z něj vyroste pohodář jak byl. Moc se mi líbí.
Dostala jsem moc milý dopis a mám z něj velikou radost. Hlavně z foteček, kde je vidět, že z Fenixe roste nádherný psík. Patricie už zvládla vychovat si ho k obrazu svému a to je to nejpěknější do budoucna pro společný život. Mám z ní velikou radost, že vše v pohodě zvládla a malý je v těch nej rukou. Věřím, že i nadále budou společně pracovat na zdokolování se. Jen tak dál, drahoušci....držím vám palce!!!
Po delší době se mi ozvala majitelka Fénixe a zde je její dopis: