Když odcházel malý Sinný, krvácelo mi srdce. Odcházel skoro ve čtyřech měsících a já si na něj moc zvykla. Byl drobounký a tak jsem hledala skvělou rodinu, kterou jsem našla. Věděla jsem, že se bude mít dobře, ale přesto jsem nedokázala udržet slzy.
V nové rodině ho přivítal kamarád se kterým si moc rád hraje. Stal se pro Sinýška ochráncem.
Dost škoda, že majitelé moc o sobě nedávají vědět. Snad mi pošlou někdy i víc fotek.
Jak se dozvím víc, budu dopisovat i Sinýškův příběh života.